Bryce Canyon

Možná jste o něm nikdy neslyšeli. Přesto Bryce Canyon označuje většina českých turistů za vůbec nejkrásnější ze všech národních parků západu USA, které navštívili. Určitě je nejfotogeničtější.

Následující fotografie na této stránce byly pořízeny při našem zájezdu v dubnu 2011 fotografem panem Josefem Buriánem, s jehož laskavým svolením můžeme tyto nádherné fotky zde uveřejnit. (po kliknutí se každá fotka otevře ve větším formátu). Všechny fotky ze zájezdu a další fotky především z jihu Čech naleznete zde: http://www.jiznicechy-foto.cz/

Bryce Canyon National Park

(mapa Bryce Canyon ke stažení zde)

Leží v jižní části státu Utah poblíž silnice č.89 spojující Kanab a Paguitch. Geograficky patří Bryce Canyon do náhorní Coloradské plošiny o výšce 1.500 – 3.000 m (samotný park je položen ve výšce 2.020-2.748 m) spolu s dalšími parky Zion, Mesa Verde, Grand Canyon, Canyonlands, Capitol Reef a Arches a má protažený tvar ve směru SV - JZ. Je to jeden z mála parků, kde se převážně díváte shora dolů – většina vyhlídkových bodů je umístěna na zpevněných terasách na horním okraji „umyvadla“, které nejatraktivnější část parku svým tvarem připomíná (tzv. Bryce Amfiteater).

Teploty se zde pohybují přibližně mezi mínus 20st. a plus 28st. Celsia.

V roce 1923 byl vyhlášen jako Bryce Canyon National Monument, r.1924 jako Utah National Park, r.1928 jako Bryce National Park. Skotský přistěhovalec Ebenezer Bryce a jeho žena Mary se zde usadili v roce 1875, začali farmařit  a pást dobytek, ale po pěti letech odešli (zbytky jejich usedlosti zvané Tropic v paria Valley jsou vidět z vyhlídek Paria View a Inspiration Point). Jejich sousedé začali oblast za jejich usedlostí nazývat Bryce Canyon.

Bryce Canyon patří rozhlohou k menším národním parkům, má pouze 145 km2, ale návštěvnost svědčí o jeho oblibě, je otevřen po celý rok krom období po sněhových bouřích. Pravděpodobně nikde jinde nejsou síly přirozené eroze více patrné než právě zde. Divokost a rozeklanost skalních věží a pískovcových útvarů zbarvených do červena, do oranžova a do žluta vysokým obsahem železa a manganu lahodí oku návštěvníků, i když skutečný původ těchto přírodních skulptur zůstává dodnes částečně zahalen tajemstvím. Celá Colorádská plošina byla kdysi dnem moře a mohutné síly přírody ji vyzvedly do dnešní výše. Kaňon sám snad kdysi byl místem intenzivního proudění mořských proudů, dnes zde žádnou řeku nenajdete, zato tající sníh a pramínky vody se stále snaží dotvořit prostor amfiteátru a odplavit částečky hornin do údolí. Tento proces trvá miliony let.

Indiáni kmene Pajutů vyprávějí, že tuto oblast kdysi obývaly bytosti podobné zvířatům, které se proměnily v lidi. Ale konaly zlé skutky, takže místní kojoti je proměnili v různě formované skály. Zakleté bytosti se stále ještě ve zmatku choulí ve zmatku k sobě  tvářemi přesně tak zmalovanými jako dřív, než byli zaklety.

Park je rozsáhlou ornitologickou rezervací a v letních měsících zde hnízdí více než 170 druhů ptactva. Žijde zde rosomák, kuna, liška, jelen a různé druhy vysoké zvěře (nám často neznámé), všudypřítomný chipmunk, veverka, liška a svišť. Správa zdejšího parku zakazuje krmení zvěře, neboť krmením ztrácí zvířata schopnost lovit.