Welcome to Universal Studios !

Jen na jednom místě na světě můžete strčit kus svého těla do tlamy žralokovi, potřást si rukou se Shrekem a ze vzdálenosti pár mětrů vidět vybuchovat barely benzínu a havarující letadlo. To místo se jmenuje Universal Studios Holywood.

Kolem ateliérů a mezi jednotlivými dekoracemi Vás provezou ve vláčku. Přesto Vás atmosféra tohoto místa nemilosrdně pohltí, sotva projdete vstupní branou a rozhlédnete se kolem sebe. Filmová studia tady stojí obklopena gigantickým zábavním parkem s atrakcemi inspirovanými nejznámějšími filmy, které v Universal Studios vznikly.

Není to však klasická pouť, vstupenka za přibližně  77 dolarů vám umožňuje navštívit atrakce, jaké chcete, a klidně i opakovaně za sebou. A nebyli bychom ve Spojených státech, kdyby tady co dva kroky chyběl stánek  s ledovou Coca Colou a popcornem. Tohle Američané umějí, takže jezte, pijte  a hlavně se bavte!

V první chvíli nevím, kam s očima: proti mně kráčí Sipsonovi, támhle stojí Shrek a tady mě zvou  do jakési potemnělé místnosti, že prý mi ukážou triková studia pro speciální efekty. Než se stačím pořádně rozkoukat, jsem v Jurském parku, sedím ve člunu a k sedačce mě právě přibíjí mohutné madlo. Foťák do tašky, tašku po sedadlo a... jedeme! Plavba začíná na poklidné říčce, kde z prehistorické zeleně občas vystrčí hlavu a brutálně zařve větší či menší dinosaurus. Jenže zábava netrvá dlouho. Člun náhle dopluje do jakési halym kde ho upevní na podivně kvílející zařízení a následně táhnou z vody ven. Temnotou se pohybujeme kamsi vzhůru. Najednou se loď zastaví, ze tmy se vynoří obrovské prehistorické zvíře a hodlá nás schramstnout. Už už otevírá zubatou tlamu, ale v tu chvíli se loď uvolňuje ze sevření a řítí se šílenou rychlostí kamsi do hlubin. Chce se mi křičet, ale nemůžu. Z mého hrdla nejde ani hláska. Nevnímám. Vzápětí cítím dopad na vodu a studenou sprchu. Uff.

Kvapně vystupuji z lodi směr pohádka – Shrek 4D, přičemž tím „čtvrtým D“ jsou  myšleny zážitky – když Shrek jede v kočáře, sedadlo se hýbe tak, jako bych jela s ním, když si kýchne, pár drobných kapiček dolétne až na mě, když nasává vůni louky, já ji cítím taky...

Poctivě obcházím další a další atrakce s tím, že tu s největší frontou musím určitě vidět – Vodní svět. Akční podívaná inspirovaná stejnojmenným filmem trvá zhruba půl hodiny. Nevěřícně sleduji kaskadéry prohánějící se šílenou rychlostí na vodních skútrech, proskakující ohněm a padající z výšek. Když plameny šlehají nejen na vodě, ale takřka všude kolem a já začínám mít pocit, že se to pořadatelům vymklo z rukou, teprve přichází vrchol: těsně přede mnou přistává na vodní hladině hořící letadlo. Neuvěřitelné.

Projížďka vláčkem kolem filmových studií, takzvané Studio Tour, působí zpočátku jako slabý odvar předchozích zážitků. To si prostě sedíte, foťák na krku, rozhlížíte se kolem po ateliérových halách i místech známých ze seriálů a filmů a najednou... Stop. Vláček zastavuje. Co se děje? Řítí se povodňová vlna! A přímo na nás! Všichni ve vlaku šílíme: Co s foťáky? Voda se před vlakem zastavuje a mizí. Nemáme ani minutu na to, po něčem pátrat, protože jsme právě v tunelu metra a vypuklo zemětřesení. Země se bouří. Puká strop. Náš vlak se naklání na stranu v nebezpečném úhlu. Zeshora z ulice se právě propadl náklaďák a dopadl těsně vedle vlaku. Pozor na hlavy všichni nalevo, protože tam právě prasklo mohutné potrubí! 

Když vyjedeme ven a vidím havarované dopravní letadlo, už mě to nijak nepřekvapuje. Zdejší atrakce jsou dotaženy do posledního detailu: když hoří, je vám horko, když se řítí povodňová vlna, cítíte na tváři kapky vody, když jste zavřeni v tunelu metra a zuří zemětřesení, máte strach o život. Můžete si tisíckrát říkat, že na podobné blbiny jste už staří... Ale nejste.